Poznámky k současné situaci v urbanistické a stavební praxi
Hustota se dnes často považuje za ekologický a ekonomický důvod a smysl. Rád bych připomněl naproti tomu i další rozměry bydlení. A také nové výzvy a priority pro řešení prostorového uspořádání.
Tak, jak jsou dnes nastaveny procesní postupy při povolovacím řízení ve stavebním zákoně, je digitalizace územního řízení a stavebního povolení nadlidský úkol.
Více najdete v mém diskusním příspěvku:
Může být plán společných zařízení pozemkových úprav v nesouladu s územním plánem?
Mezi členy pracovní skupiny „Krajina“ nedávno vzplála elektronická diskuse o významu a dopadech nové formulace ustanovení zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Zkusím reagovat na výsledky diskuse a připojit svůj pohled na toto ustanovení.
Komentář k článku Lukáše Tittla „Strategie rozvoje železnice v kontextu udržitelné mobility Prahy“
Několik poznámek ke strategii rozvoje železnice v kontextu Prahy
(komentář M. Körnera k článku, který vyšel ve sborníku z konference Doprava a dopravní systémy)
Část východiska nezmiňuje příčiny problémů železniční sítě na území Prahy.
- nekoordinaci kolejových systémů - regionální železnice, metro, tram (přestupy, souběžné trasy, terminály Bus)
- neschopnost realizace kvalitního spojení centra města (a hl. nádraží) s letištěm Praha-Ruzyně, které saturuje přes 90% výkonů letecké dopravy v ČR
- neexistence vícekolejných tratí výrazně ovlivňuje kapacitu pro nejvýznamnější segment regionální doprav
- nedokončení modernizace koridorů
Část dálkové železnice (VRT) opomíjí odlišnou sídelní strukturu ČR, která (s výjimkou Prahy) nemá metropolitní centra středoevropského významu (nad 500 tis. obyv.). Většina center (s cca 100 tis. obyv.) je od Prahy vzdálená méně než 150 km. Standard hodinové dostupnosti nevyžaduje rychlost nad 200 km/hod, resp. 160 km/hod.
V současné době, kdy zdaleka není dokončena (po 20 letech) modernizace koridorů, by měla strategie (mimo vizí) formulovat prioritní stavby, které v období cca 10 let mohou výrazně přispět alespoň k částečné eliminaci deficitů. Inspirace by měla být čerpána spíše v přístupech Rakouska s obdobnou rozlohou, počtem obyvatel a strukturou center.
V trase Nürnberg-München o délce 170 km s dobou jízdy 1 hod 4 min. jsou ze směrů Berlin-Leipzig, Hamburg-Hannover a Köln-Frankfurt vedeny jen 4 spoje ICE za hodinu. V tomto kontextu jsou prognózy pro spojení Praha-Brno mimo realitu.
Limity těžby v lomu ČSA
Ilustrace ke sporu o dodržení Územních ekologických limitů lomu ČSA včetně komentáře.
Urbanistická koncepce
Všechny srdečně zdravím.
Diskuse pečlivě sleduji a úmyslně do nich nezasahuji. Jakákoliv poznámka z MMR je mnoha lidmi brána jako sdělení vrchnosti a diskusi jen škodí. Přesto bych chtěl požádat, abyste zahodili ve svém pohledu do budoucnosti pesimismus ohledně urbanistické koncepce. Nesmíme to vzdát a musíme hledat cesty. Zakázkou MMR jsem toto chtěl i vyprovokovat. Druhé zamyšlení a vaše názory bych přivítal k obsahu zadání. Nepředurčujeme moc řešení? Nemáme někdy raději mlčet a nechat projektantovi daleko větší volnost při naplnění požadavků právních předpisů navrhnout urbanistickou koncepci?
Hezký den
T.S.
Urbanistická koncepce
Krátce po jednání workshopu AUÚP o urbanistické koncepci a urbanistické kompozici jsem se zabýval návrhem zadání územního plánu jedné obce. Zadání připravil „létající“ pořizovatel. Byl vybrán na základě nabídnuté nejnižší ceny. Jeho zadání obsahuje všechny body, které vyžaduje příloha příslušné vyhlášky. Text však tvoří z více než 80 procent pokyny a požadavky, které jsou sice pravdivé, leč universální. Bylo by je možno aplikovat v zadání většiny obcí.
Časový souběh obou záležitostí mi zvýraznil rozdíly mezi teoretickými východisky, kterými se zabýval workshop a jejich aplikacemi v běžné územně plánovací praxí. Svůj postřeh jsem shrnul do následujících poznámek.